Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studoval Igor Hnízdo na pedagogické fakultě?

8. 03. 2014 14:30:00
Ministr školství Chládek se zděsil hned několikrát. Úroveň vzdělání klesá...a klesá. „Někdo za to může,“ napadlo dlouholetého komunálního, jistě léta zaneprázdněného politika. Šel a od zeleného stolu, nikoli zřejmě od toho domácího. Možná by se měl spíš zeptat svých /možná dnes pubertálních/ dětí, jak vypadají hodiny a jestli potomci vůbec poznali, kdo má a kdo nemá z učitelů pedagogické vzdělání.

Sám pan ministr má možná pedagogické vzdělání ale na dospělou populaci. Jistou dobu i učil –snad kolem roku 2006, ovšem na škole střední. Školu má zprostředkovanou pouze přes potomky. Zdají se mu hloupí? Nevzdělaní? Možná.

S tímto zjištěním začal hledat viníka. A hle! Zjistil, že něco kolem 7000učitelů nemá pedagogické vzdělání, ale přesto učí a rádo. Přibližně stejný počet ovšem těch promovaných je na úřadech práce a do školy se vrátit nechce. Vysvětlím mu proč. Tito vyškolení kantoři jsou totiž naprosto vyčerpaní, vysání, s nervy na dně. Raději berou almužnu od státu než se ještě nechat více devastovat. Ti „nevyučení“ nemají jinou možnost nebo naopak mají silné nervy. Vím o tom své.

V září 1989 jsem nastoupila jako mladá učitelka přírodovědných předmětu na základní školu na druhý stupeň v Praze-Smíchově. Podotýkám, že jsem neměla pedagogické vzdělání, ale pouze! přírodovědnou fakultu neučitelského směru. Za dva měsíce po mém nástupu byla „sametová“ revoluce. Ano, postavila jsem se do čela, ostatní kolegové-kolegyně byly daleko zdrženlivější. Plála jsem pro demokracii a žáci mě milovali. V každé třídě jich bylo kolem třiceti. Tedy těch „puberťáků“. Se svobodou v srdci jsem zařídila konec přestávkového kolování. Přes odpor kolegyň žáci směli dokonce i pobíhat po chodbě. Jako i dalším mladým neučitelům nám bylo přikázáno doplnit si pedagogické minimum. Nebránila jsem se... a přihlásila se. Po několika přednáškách jsem to vzdala. Jednoduše řečeno: bylo to o ničem, naprosto ztraceny čas.

Po třech letech jsem z kantořiny odešla do svého oboru a po deseti letech se opět vrátila,. Nestýskalo se mi, byla to trochu z nouze ctnost. Nastoupila jsem do „lepší“ školy ve Vršovicích o dvaceti žácích ve třídě. Opět jsem se stala oblíbenou. Změna za těch deset let byla propastná. Kdo viděl Obecnou školu, nemusím popisovat pouze doplňovat. Byla jsem za učitelku Maxovou /Danielu Kolářovou/. Rozdíly tam ale byly. Na lavici žáků čučely navíc flašky s coca-colou. To, že prý musí mít žáci pitný režim. Následkem vydatného pitného režimu začali žáci postupně putovat na záchod. Samozřejmě bez dovolení, neboť přiznání se k živočišné potřebě je totiž proti lidským právům. Pokud se vůbec vraceli, prodiskutovali zážitek s několika spolužáky. Zjištěním, že jejich mok došel, vyzvali kámoše o hození další dávky. Šlo o to se včas uhnout. Sešity, úkoly? „Účo, zapomeň!“ Přestávky byly úplný horor. Evergreenem byl pokus o shození spolužačky z okna. Co by ne?! Čučely jí rajcovně z džín půlky rozdělené tangy.

Jistá hvězda třídy, a ta se objevuje pravidelně, synek zbohatlíka, na moji poznámku, že ho nechám propadnout, pokud bude hodiny ignorovat, se zašklebil: „Krávo, fotr mě dostane, kam budu chtít... a ty dostaneš do huby...“ Nevím, jak to dopadlo. „Fotr“ posléze přiznal, že na kluka už nedosáhne. Ze školy jsem odešla do klidného zaměstnání. Pravda s nižším platem. Ale do školy bych se nevrátila ani za padesát tisíc.

A tak se ptám pana ministra: Kdo měl z těch dvou učitelů: Maxová – Hnízdo pedagogické vzdělání? Odpovím za něj: Maxová

A ptám se znovu pana ministra: Proč ti promovaní pedagogové s původně vznešenými ideály o rozvíjení vzdělání nejmladší generace jsou na úřadu práce?

Odpovím za ně: Protože si chtějí uchovat zbytek zdraví.

Problém není v několika „na h....o“ strávených měsících v pedagogické fakultě, ale v tom, že škola se stává cochcárnou.

Poznámka: Mea culpa. I já jsem po Listopadu doufala, že demokracie neznamená bordel. I učitelé potřebují lidská práva

Autor: Lenka Kučerová | sobota 8.3.2014 14:30 | karma článku: 30.93 | přečteno: 1153x

Další články blogera

Lenka Kučerová

Žádám odpovědi, pane premiére

Nejsem rasista. Cestuji po celém světě. Když něco neznám, tak tam jedu. Zajímají mě lidi, nebojím se „neznámého“, snažím se vniknout do myšlení a stylu života jiných etnik. Někdy to nejde. A snad proto mám z imigrantů strach.

8.8.2015 v 18:14 | Karma článku: 33.87 | Přečteno: 895 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marketa Kadhi

Na pláži

Vůbec by mě nenapadlo popisovat své dojmy z dovolené, nebo psát o tom, co se dá vidět na pláži, dokud jsem tam nepotkala vílu.

27.6.2017 v 18:16 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 611 | Diskuse

Karel Trčálek

Já jsem taky zarytý liberální demokrat!

Radostí mi praskla žilka, když jsem se dozvěděl, že nejsem tady na blogu jediným zarytým liberálním demokratem, že je nás tady povícero

27.6.2017 v 17:30 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 253 | Diskuse

Libuse Palkova

Je to ještě čeština?

Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se sebou domluvit a nestačili bychom se divit.

27.6.2017 v 16:47 | Karma článku: 25.05 | Přečteno: 708 | Diskuse

Milan Šupa

Jak dojít ke spojení se Světlem?

Prožití spojení se Světlem je nejmocnějším a nejzásadnějším prožitkem, kterého se může člověku zde na zemi dostat. Má schopnost od základů změnit celý jeho dosavadní život.

27.6.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 146 | Diskuse

Josef Komárek

Také jsem se necítil ubohým zakomplexovaným buranem.

Co všechno se člověk nedozví o pražských kavárenských intelektuálech (díky panu Petříkovi). Což jsou převážně individua, která plodí jen slova, slova, slova ..., a pohrdají obyčejnými pracujícími lidmi, kteří je celý život živí.

27.6.2017 v 13:50 | Karma článku: 37.25 | Přečteno: 1667 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3299
nezávislá reportérka a cestovatelka

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.