To se mi snad jen zdá. Buď facebookáři Swarzenbergského klubu mají nulové znalosti a paměť nebo jsou to vtipálci. Nebo naopak mně nějaké znalosti chybí.
Preference TOP 09 mě udivují, nechápu. Vůbec se nebudu dalece rozšiřovat o Kalouskovi. Pro mě byl vyřešen v okamžiku, když mu kdosi přidělil přezdívku Chytrá horákyně. Ta vypovídá jak o jeho osobním majetkovém kličkování, tak třeba i o houpání občanů, když ještě docela nedávno jako ministr financí přesvědčoval o finanční a hospodářské stabilitě našeho dvorku uprostřed rozbouřeného oceánu. Buď lhal nebo je neschopný. Tečka.
Zato si marně lámu hlavu, čím si Karel Schwarzenberg získává tolik příznivců. Žeby tím, že na fotkách vypadá jako Mefisto? Ptala jsem se tedy známých. Prý má kontakty v zahraničí a je to noblesní osoba.
Tak trochu z autopsie. Tedy ke knížecí noblese. Poprvé jsem viděla face to face pana knížete na pohřební hostině Jeronýma Colloredo-Mansfelda v roce 1998. Trochu mě překvapilo, že se věnoval více chlebíčkům než společenské debatě, ale ostatně nikde není řečeno, že se šlechta musí vzájemně milovat. Ostatně jako bufeťák mi tehdy byl lidsky sympatický, ale k noblese měl fakt daleko.
„Objev“ jeho osoby pro ministerskou sesli ze strany Strany zelených jsem pochopila jako chytrý až lišácký „marketingový“ tah. Coby členka SZ jsem jen tiše doufala, že jeho přízeň disidentskému předlistopadovému hnutí není jen zášť a uraženost zrozená díky komunistické loupeži rodinného majetku… a že se kníže cítí a bude jednat jako Čech. Orlík jsem mu přála. Až později šla kolem mě informace, že restituce tak jednoznačná nebyla, protože jsou jakési rodinné větve a podle našeho práva to nebylo tak jednoznačné. Pan kníže se o zámek stará zřejmě dobře, škoda, že se stejně nemůže starat o rodinný majetek na Hluboké jeho blízká příbuzná, Alžběta Pecoldová, kterou orlický kníže poslal do háje. Díky sportu u Schwarzenbergů zvanému adopce je těžké zjistit, kdo má víc modré krve a jestil je orlická nebo hlubocká či úplně jiná.
Na schůzích SZ pan kníže většinou spal, takže jsem se o jeho činech dozvídala až z medií. Byly víc rakouské než české. Výjimkou bylo vystoupení na jarní republikové radě SZ po vyhlášení samostatného Kosova /12.únoru 2008/. Byla jsem mile překvapena, když ujišťoval, že s uznáním počká, až jak se kosovskoalbánská vláda zachová k menšinám, tedy především Srbům. Na rozdíl od pana knížete jsem na Kosovu záhy byla a před Srby jsem se tam bila v prsa, že my jsme Kosovo neuznali. Záhadnou cestou však zřejmě pan kníže-ministr zjistil, že jsou tamní Srbové spokojeni a podstrčil těsně před jednáním vlády v Teplicích 21.května extra bod do jednání: a to právě uznání Kosova. Je téměř jisté, že pan kníže /má švýcarský i český pas/ už měl pozvání na jednání skupiny Bilderberg do Chantilly ve Virginii. Jednání této kontroverzní skupiny složené z nejvlivnějších bankéřů, podnikatelů a politiků, kteří tahají za nitky světa, se následně 5. až 8. června zúčastnil. Proč a co tam dělal pak nikdy nevysvětlil. Není bez zajímavosti, že stávajícím politikům se jistým zákonem v USA nedovoluje se těchto setkání zúčastňovat.
Co se tam tehdy za zavřenými dveřmi dělo, se lze jen dohadovat. Údajně je to trouba, kde se peče budoucnost světa. Shodou okolností jsem opět byla v tu dobu na Kosovu a v Srbsku. Srbská média spekulovala o tom, že kromě jiného jde o rozparcelování Srbska a Kosova mezi světové velmoci a zejména nadnárodní koncerny. Z přítomností Schwarzenberga byla srbské média zděšena.
Po návratu začal pan kníže horlivě propagovat radar. Není bez zajímavosti, že polostátní pijavice ČEZ se následně zaháčkoval jak v Srbsku, tak i na Kosovu… a jinde na Balkáně.
Velice kritizovanou je Schwarzenbergova partizánská návštěva Gazy na začátku našeho předsednictví v EU. A lze jmenovat další aféry.
Docela mě pobavil knížecí přednes v dnešním Dobrém ránu. Místo programu jeho strany TOP 09 jsem se dozvěděla, že budou průhlední a nebudou nic slibovat. Možná, že se udál zázrak a s novou stranou si obstaral pan kníže i novou povahu. Obávám se ale, že pouze kabát.
Přesto nechci být nespravedlivá a budu sledovat eventuální diskusi, kde mi jistě čtenáři napíší spoustu kladů pana knížete, abych si napravila mínění. Jinak beru přízeň voličů jako plebejské: Rukulíbám, pane kníže.
