Co vy na to, pane Zdražile? /aneb Kdo může za Janov?/

Prý to byl nejostřejší policejní zásah od zásahu vůči odpůrcům MMF a Světové banky. Byla jsem tehdy pod Vyšehradem, byla jsem včera v Janově. Ta druhá bitva byla delší a dramatičtější. Navíc: za tento konflikt mohou naši hrabiví politici a dokonce v tomto případě i konkrétní osoby. Kde byli včera a kde jsou nyní pravděpodobní viníci konfliktu?

Mluvila jsem snad se všemi stranami v Janově. Vybírám jejich zástupce. Paní, říkejme jí Marie, žije v Janově dvacet osm let. Má krásný čtyřpokojový byt, a tak se stěhovat se nechce. Jenže v domě je bordel, výtah jezdí jen někdy a většinou je temný, vždy počmáraný, slouží jako odpadkový koš. V přízemí z permanentně otevřených dveří řve cosi jako hudba a táhne se puch. Stěny komentují různé lásky i nenávisti bydlících. Třetina bytů v domě je prázdných –vybydlených, v třetině bydlí „bílí“ v třetině přistěhovaní Romové. Paní má syna, inklinoval k ultrapravici, ona se tím trápila. S Romy v té době neměla problém. Za nějakou dobu  skončila zkopaná a okradená před domem. V době pondělního konfliktu byla doma.

Pan, budu mu říkat Milan, je tak stejně starý jako ona dáma. Je to ale Rom. Žije v Janově přibližně stejnou dobu. „Já se s nima nebavím,“ říká před domem. Zdáli zní stále detonace už dvě hodiny trvající bitvy. S bílými nikdy neměl problémy a oni s ním také ne. Teď se ale stěhuje pryč. Za přistěhovalé hlučné Romy se tak trochu stydí, nechce k nim patřit. Koupil si domek nedaleko odsud.

Mladší Rom v kukle a s transparentem, třeba Roman. Bydlí tu krátce. Už od rána stojí ukázněně v hloučku ostatních Romů. Tleská projevům pana Grunzy, poslouchá kytaru, co hraje romské písně, ale i českou hymnu. Hlavně se ptá, kam vlastně má jít, kam se má odstěhovat? Proč prý gadžové nadávají, že oni zneužívají sociální dávky, když tu frontu na ně stojí společně. V zimě tu na chodníku vydrží  celý den. Neonacistů se prej nebojí, jen ať přijdou.

Starší Romka, v mém článku Věra, bydlí v Mostě. Přijela podpořit janovské Romy. Její syn už slíznul za nepatřičný výrok vůči neonacistům obvinění. Překvapuje znalostí politického pole. Politickou garnituru od Listopadu /a nejen tu/ zná nazpaměť a má také jasno, kdo, s kým a pro koho. „Tak ať nás naženou do koncentráků…!!!,“ vykřikuje. Za všechno příkoří podle ní mohou politici, hlavně ODS. Věc chce hnát do Bruselu.

Příslušník Dělnické strany, možná Jarda, se mi svěřuje se svým životem. V hospodě na náměstí. Je věřící. Mluví klidně. K DS se dal prostě proto, že vždy tíhnul k pravici. Je z jiného severočeského města. „Není to tak jednoduché,“ odpovídá na otázku, jak vlastně Janov, potažmo „Romy“ chtějí řešit. Přízná, že zná několik dobrejch Romů. Říká Romů, nikoli cikánů. Zvenku je slyšet projevy jeho vůdců. 

Policista v policejním autě, kolem poledne. „Hele, tam něco hodili do křoví,“ upozorňuje řidiče. Staví. Romové se usmívají, když policisté záhy odtamtud vytahují tyče. Na odpoledne se policista moc netěší. Tuší asi proč. To auto mu totiž za tři hodiny shoří.

Řeklo by se, všichni docela normální lidi. Spojuje a zároveň je rozděluje.jedno místo. Horečná -a zdá se zbytečná a podezřelá - privatizace jim zkomplikovala život, posunula jejich vnímání okolí do nenávisti. Dosud se mi nepodařilo zjistit, co bývalou radnici nutilo se bytů zbavit a zejména, proč se kupci staly firmy, které již s byty spekulovaly v jiných lokalitách. Radnice údajně prodávala byty i domy pod cenou. Ptám se: opravdu?

Dokonce vím, koho bych se mohla přímo zeptat. Bývalí starostové, kteří jsou za dnešní situaci zodpovědní, totiž v Litvínově stále bydlí. Shodou okolností jde o učitele, vlastně ředitele. Copak asi vypráví dnes pan ředitel gymnázia Karel Zdražil studentům o pondělních litvínovských oslavách 17.listopadu? Nebo jeho předchůdce Vlastimil Doležal coby ředitel Střední školy EDUCHEM a.s., Meziboří, která se zabývá oblastí vzdělávání a lidských zdrojů?

Necítí nějakou zodpovědnost? Že netušili, jak s majetkem kupci naloží? Za tak hloupé je nepovažuji. Čekám na odpověď. A čeká i Janov… a od pondělí i celá společnost.

A tak naokraj. Copak asi vyprávěla Džamila Stehlíková v době bitvy shodou okolností v Kanadě o našem ukázkovém vztahu mezi gadži a Romy? Jak asi žehlila „neodůvodněný“ příliv Romů do Kanady? Neměla být raději v Janově?