Etno-byznysmeni, dovolte svým Romům žít normálně

Za dobu od Listopadu se většina Romů propadá na sociální dno. Dá se diskutovat dlouze, kdo za to může. Nicméně je potřeba trend zvrátit. Pokud to chce vůbec někdo udělat, proč ne Čunek-Baláž /Ču-Ba/. Existuje jiná pomoc? Říkám, že nikoli

Tím, že Jiří Čunek není rasista, jsem si zcela jista. Nevyčetla jsem to z žádných medií –to by ani nešlo. Prostě jsem s ním mezi Romy byla, a to jak na Vsetíně, tak v severních Čechách. Zato s romskými předáky jsem v romských lokalitách nebyla, oni do ghett totiž nejezdí. Vlastně jednou se ta výjimka stala, v Sokolově. Předák přijel /nebudu jmenovat, protože ten alespoň přijel/ k romskému sídlišti, odkud vystěhovávali zoufalé Romy. Zaparkoval na okraji, poklábosil se zlatořetězovými kamarády… a odjel. Ti ostatní ho nezajímali, do kauzy nezasáhl. Na moje četné otázky v problematických lokalitách, jestli jim pomáhají jejich předáci, se pravidelně dozvím, že tam z nich nikdo nikdy nebyl.

Když se ovšem začne na četných konferencích mluvit o nutnosti řešit „romský“ problém, předáci obživnou a začnou dštít síru na gadže. Že nechtějí, aby se do toho gadžové pletli, že si tom budou řešit sami. Zatím k tomu jaksi nedošlo. Nezapírám, že se mezi těmi stovkami  romských občanských sdružení nevyskytlo pár funkčních /například Romea/, ale ta se věnují jen určité specifické činnosti…

Jiří Čunek však poslechl hlas Romů, že si chtějí svůj problém řešit sami. Vyzval Josefa Baláže / byli spolu na akci ve Španělsku organizované Úřadem vlády, kterak se tam řeší  onen problém /, aby si vzal k sobě další Romy a vypracoval koncepci. Vybral si Baláže, protože měl k němu důvěru. Dost pochopitelné. Stejně pochopitelné je, že si nevybral třeba Ivana Veselého. A to jistě nejen proto, že Klára Veselá Samková jako advokátka Marcely Urbanové se právě Čunka chtěla srazit na kolena.

A tady nastal ten problém. Nejde ani tak o to, jestli bude dělat koncepci bílej, černej nebo puntíkovanej. Ono jde o to, že ji chci dělat zrovna já!!! No dělat…. Chci mít z ní prachy a slávu. Pamatuji si, jak si skupina předáků urychleně založila Parlament Romů a ihned si začala rozdělovat fiktivní peníze, které měly jít na sčítání Romů. A peněz mělo jich být hodně. V té chvíli oněm předákům vůbec nevadilo, že by se Romové ke svému etniku museli přiznávat.

Ale ke koncepci samé. Reakce na ni byly předvídatelné. Vůbec nezáleželo na tom, jakou bude mít kvalitu, co v ní bude. Čertíci z řad předáků samozřejmě povyskákali. A co media? Mají zase do četo rýt, mají téma… a navíc zase Čunka! Aktualne.cz samozřejmě vyzdvihlo lokalitu Dobrá Voda /občanské sdružení Český západ/, kde se za dobu osmi let v počtu dvanácti opravdu vytížených a nadšených lidí podařilo zkultivovat ghetto o sedmi desítkách Romů /+pár gadžů/. Ano, je to skvělé! Ale nějak se zapomnělo, že v tolik kritizované „Čunkovi“ kontejnerové Poschle se za necelé dva roky také cosi událo. Zatím tam sice nevyučují angličtinu – nemá ji kdo učit, ale jinak jsou úspěchy srovnatelné s Dobrou Vodou. Jen poměr sociálních pracovníků a obyvatel lokality je poněkud jiný. Na Poschle žije trojnásobek Romů než v Dobré Vodě. Pracuje s nimi paní Dana Cincibusová /v poslední době se synem/ a také a pomáhá také asi šest lidí z Diakonie. Jenže tam je „Čunkovo“, takže pro media špatně!!!

Všichni kritici koncepce kritizují zejména rozdělování Romů do skupin. Do teď ale vadilo, že jsou Romové „házeni do jednoho pytle“. Ču-Ba nabízí tři „pytle“ a jsou prostupné. Ču-Ba doufá, že pouze směrem k tomu bezproblémovému. Ten má vzhled normálního bytu, dobré práce, slušného vzdělání. Ano, je to něco jako známkování, přiznávám. Ale jde to jinak? I škola je postavena na stejných základech… a funguje to.

Pro mě je spíš otázkou, mají-li se romské lokality opravdu likvidovat. Není to jen další ničení romského společenského stylu života, potažmo kultury? Ču-Ba těmto lokalitám říká deprivované. Nejraději bych je oddeprimovala vzděláním a prací, lokalitu zušlechtila – rukama tamních obyvatel a nechala jinak žít Romy ve společenstvech, která jim asi vyhovují. Jenže jejich potřeba žít pohromadě je prý jen zdánlivá. Žijí tak prý, protože je tam někdo nějak sestěhoval. I to je možné. Tak jako tak. Čím větší černá díra, tím má větší pohlcovací schopnost a její gravitační pole je tak velké, že není prakticky možnost úniku. A černá díra má pramálo společného se svobodou.

„Romský problém“ se ale možná nejeví tak velikým samotným Romům. Na svůj styl života si zvykli, jen málokdo z nich pláče nad nedostatkem vzdělání a nad nedůstojností pobírat sociální dávky. Ghetta vadí asi více gadžům a hlavně samosprávám.

Zkušenosti v jiných částech Evropy ukazují, kam až může neřešení vyloučených lokalit dojít.

Není teď na místě se hádat, jestli je koncepce naprosto dokonalá. Nikdy nebude, protože už  z principu nemůže vyhovovat všem. Je však nutné začít pracovat. A to právě teď, protože ghetta nemizí, ale rostou. Romové se tam propadají hlouběji a hlouběji na sociální dno. Pokud toto chce někdo zastavit a nastartovat směr vzhůru, proč mu v tom bránit? Proč ne zrovna Jiří Čunek a spol., když k tomu mají chuť, energii, dokáží sehnat nejen peníze, ale i ochotné lidi? Situace je příliš vážná, než aby řešení zhaslo na uražené ješitnosti například pana Veselého a touze medií bahnit se v osobních sporech a potřebách manipulace se svými konzumenty.